Založení Výškova je zahaleno v mlhách. Dnes víme, že souvisí se zaniklým hradem pánů Měsíčků z Výškova, jehož sotva patrné stopy jsou na Lazurové hoře. Od sedmdesátých let je v centru pozornosti a sporů badatelů. Čeští dosídlenci považovali ruinu mylně za pozůstatek hradu Michelsberg (Michalovy Hory). Jde však o slavný hrad Výškov, neboť v době jeho existence (12.- 15.století), ještě Michalovy Hory nebyly. Archeologický průzkum potvrdil existenci hradu a Ing. Richard Švandrlík odhalil i majitele hradu – pány Měsíčky z Vyškova. Hrad sám leží na katastru Výškova a obec zřejmě zprvu ležela v blízkosti hradu. Původní rozsáhlý katastr Výškova prozrazuje i dávný význam sídla. Hranicí katastru mezi Boněnovem a Výškovem byl kdysi Kosí potok. Až po založení Michalových Hor (1505) bylo odděleno 181 ha katastru pro horníky. Dnešní Výškov založili němečtí horníci v 16.století a nazvali Waschagrün. Vesnici koupili Šlikové od pánů ze Žeberka (1517) a přiřadili pod farnost Otín, až později pod Michalovy Hory. Roku 1667 musela být obec dosídlena Němci z Falce, když se protestantští horníci po 30leté válce odstěhovali. Do školy se chodilo do Michalových Hor. Roku 1896 měl Výškov 30 domů a 218 obyvatel. Také zde se kdysi těžilo a ještě v červnu 1916 byla obnovena nakrátko těžba stříbra na Huberově vrchu. U Tabákového mlýna bývala vápenka a ve mlýně se kdysi zpracovával tabák, odtud název.