Zámecký park

Chodovoplánský hrabe Hans Ernst von Berchem-Haimhausen prevzal panství po smrti
hrabete Kajetána von Berchem-Haimhausena (* 17. cervence 1863) a provedl v Chodové
Plané mnoho zmen. Jednou z nich bylo vybudování zámeckého parku. Po prevzetí panství
hrabe Hans Ernst zacal odkupovat pole a louky od sedláku západne od obce, aby zde založil
velkolepý zámecký park. S budováním parku se zacalo 13. zárí 1866 podle plánu známého
mnichovského architekta EFFNERA. Realizací zámeckého parku byl poveren zámecký
zahradník DÜMLEIN. Rozloha parku byla 47 hektaru.

Uprostred parku je stredoveký židovský hrbitov, k jehož zrušení se nenechali Židé pohnout
ani nabídkou vysoké ceny. V parku zrídil hrabe tehdy moderní observator s mnoha prístroji
(již zanikla) a vysadil nádherné dubové a kaštanové aleje na západe obce. Tyto úpravy
navazovaly na starší úpravy z 1.pol. 19. století. Mezi ne patrila oblíbená restaurace
s astronomickou observatorí Kellerberg z roku 1839 v blízkosti pivovaru. Dále tu stávaly
vysoké novoromantické hradby v místech židovského hrbitova, rybnícky v údolích sloužících
k vyjíždkám na lodkách. Tyto atrakce zanikly pri budování zámeckého parku v roce 1866.

Když vznikl v roce 1906 pseudobarokní zámek, vídenský architekt R. Feldscharek upravil
park na anglický park tak, aby byl soustreden ve smeru na nový zámek. Park na mírne
svažitém terénu mel na konci velký neudržovaný Kostelní rybník. Vetší palouky se tu strídaly
s menšími skupinami starších drevin. Zde bývala socha Diany a pseudoklasicistní vázy.

V roce 1950 byl zámek obsazen plánskou rotou Pohranicní stráže a brzy na to byla jižní cást
parku uzavrena jako vojenský prostor. Vojenský útvar zde zustal do roku 1990. Strední cást
parku byla zarazena do areálu pivovaru s dominující pseudorománskou budovou. Zbytek
parku byl vyhlášen jako verejná zelen a v severní cásti parku byla umístena materská škola,
školní družina a sportovní hrište.

Po roce 1990 se jednoznacne vysoko hodnotil zdejší zámecký park. Jeho krajinne ekologický
význam je nejen v rámci obce, ale i regionálne, tj. v pásu od Anenských rybníku až k lesum u
Trstenic. Jde o park prírodne krajinárského charakteru s clenitým reliéfem. Nekolik mírných
pahorku je oddeleno údolícky s potoky. Zatímco jižní i severní cást parku má souvislé
stromové porosty, stred parku tvorí volné skupiny, rady a aleje stromu s rozsáhlými lucními
plochami.

Park po druhé svetové válce prerostl cetnými krovinami a mladými stromy z náletu. Na
jihozápadním okraji parku nad potokem, byl kdysi vysazen z okrasných duvodu bolševník
velkolepý, který se stal pozdeji obtížným plevelem. Zahradní architekt HEIKE uvádel
v zámeckém parku 17 druhu jehlicnanu a 61 listnácu.

DENDROLOGICKÉ ZAJÍMAVOSTI

V druhovém složení prevažují domácí dreviny. Z listnatých tvorí souvislé porosty buk lesní
(Fagus silvatica), dub zimní a letní (Quercus petraea), javor mlec a klen (Acer platanoides a
pseudoplatanus) a lípa malolistá (Tilia platyphyllos). V parku je dnes mnoho mohutných
jedincu. Jedná se o habr (Carpinus betulus), dub cervený a bahenní (Quercus rubra a
palustris), bríza belokorá (Betula alba), vrba bílá, jíva, jírovec madal, olše, jasan ztepilý a
ostatní listnáce. Z jehlicnanu se zde nachází douglaska tisolistá (Paeudotsaga taxifolia),
borovice lesní (Pinus silvestris), borovice cerná (Pinus nigra), borovice vejmutovka (Pinus
strobus), jedle belokorá (Abies alba), modrín evropský (Larix decidua) a smrk ztepilý (Plcea
excelsa). Z bežných parkových druhu se zde nachází tis obecný (Taxus baceala), nekolik
druhu cyprišku, zerav západní (Thuja erientalis) a další.